Damast

V roce 1666 se v Nizozemí bratri Friedrich a Christoph Lange z Großschönau naucili, jak se tká damašek, a privezli tyto zkušenosti do své vlasti, kde melo dlouhou tradici tkaní plátna. Obec nyní vzkvétala a stala se nemeckým centrem tkalcovství damašku. Z Großschönau si evropská šlechta v 18. a 19. století objednávala své drahocenné ubrusy. V nekterých dobách klapalo ve svetnicích tkalcu více než 1000 damaškových tkalcovských stavu.

Damašek je vzorovaná tkanina, utkaná ze systému podélných osnovních a prícných útkových nití. Strídáním osnovní a útkové vazby, kdy jsou na povrchu videt jen osnovní nebo útkové nite, je možné vetkat jakýkoli vzor. U drahocenného pravého damašku zde zustává zpusob vazby nití stejný – strídá se osnovní a útková atlasová vazba.

Ve staré Cíne jsou doloženy hedvábné damašky od doby dynastie Han, která vládla od roku 206 pr. n. l. V Evrope tkali takové damašky poprvé Italové ke konci 14. století. V prubehu 15. století se tato technika dostala do Flander. Zde se tkaly damašky z jemné lnené príze, lesknoucí se jako hedvábí.

Postupem industrializace se prosadilo cenove výhodnejší a rychlejší žakárové vzorování textilií. Avšak nikde v Nemecku se netkal pravý damašek tak dlouho a v takovém množství jako v Großschönau. Zde se také v Nemeckém muzeu damašku a froté nachází poslední funkcní damaškový tkalcovský stav v celém Nemecku a možná i v Evrope.

Bedeutende Firmen

Sammlungsschätze

Blick in die Ausstellung