Johann Eleazar Zeißig (1737–1806),
genannt Schenau.

Schenau

Nyní bych Vám chtěla přiblížit část, týkající se výtvarného umění, zejména malíře Johanna Eliase Zeißiga, nazývaného Schenau (1737 Großschönau – 1806 Drážďany). Jako sedmé z jedenácti dětí domkáře a tkalce damašku se 23. srpna 1737 narodil v Großschönau v dnešní ulici Schenaustraße chlapec, který měl před sebou mimořádnou životní cestu a stal se ve své době známým umělcem: Johann Elias Zeißig, nazývaný Schenau. Ve dvanácti letech přišel do Drážďan a vzdělával se zde v rodině dvorního umělce Charles-François de Silvestre. V roce 1857 uprchnul s jeho rodinou před sedmiletou válkou do Paříže, kde působil řadu let jako kreslíř, malíř a rytec. Mezi francouzskými mistry si Schenau vydobyl uznávané postavení, takže se jeho díla prodávala na francouzském trhu s uměním a řada francouzských mědirytců je rozšiřovala pro širší publikum. Od roku 1770 působil Schenau opět v Sasku. Na nově založené Královské akademii krásných umění vyučoval jako profesor a ředitel akademie a vedl kreslířskou školu manufaktury na porcelán v Míšni. Schenauův příklon k rodinným výjevům, jeho výrazově silný styl a jeho delikátní způsob malby i mnohostrannost byly ve druhé polovině 18. století obdivovány a napodobovány. Jeho umělecké nadání se projevilo i v oltářních obrazech a historických a křesťanských výjevech, alegorických fikcích, stejně jako v domácích motivech a dokonce návrzích nábytku a porcelánu. Pro své studenty tvořil klasicistně působící akty jako předlohové listy a pro vysoce rozvinuté knižní umění navrhoval ilustrace, které saští mistři vyrývali do mědi.